Čtyři tipy, jak zvládnout více (o hluboké práci)

01.03.2018, délka článku 4 minut
Chcete zvládnout více a současně kvalitněji? Pak se zkuste zaměřit na to, co Cal Newport nazývá hluboká práce.

Permanentní vyrušení

Žijeme ve světě, kde rozptýlení číhají na každém kroku.

sedm hodin našeho času vyplňují každý den elektronická média (především televize a internet). Jenom Facebook z toho tvoří v průměru necelou hodinu. Je jasné, kde číhají největší žrouti kreativity a zabijáci produktivity.

Denně se na nás valí nekonečný proud lákadel a možností. Přijímáme nové úkoly a výzvy, aniž bychom si vydechli a vzali čas na rozmyšlenou. „Stali jsme se posedlí otázkou, jestli můžeme udělat něco dalšího, až nám nezůstalo ani trochu času na zamyšlení, jestli bychom to vůbec dělat měli,“ píše Richard Watson v knize Future Minds.

Všechno kolem běží tak rychle, že nestíháme rozlišovat, co má smysl.

Kloužeme po povrchu. Přeskakujeme z jednoho úkolu na druhý.

Cal Newport tomu říká mělká práce.

Hluboká práce

Pokud však chcete vytvořit „novou hodnotu, zlepšit své dovednosti,“ zkrátka „dostat své kognitivní kapacity až na samé hranice,“ píše Newport, potřebujete fungovat ve „stavu nerušené koncentrace.“ Takový stav označuje jako hluboká práce. Hluboká práce je ničím nerušený stav ponoření, které dává prostor pro maximální využití našich mentálních kapacit a jejich produktivní zužitkování v procesu tvorby.

Jak se dostat do stavu nerušené koncentrace? Co udělat pro ponoření do hluboké práce, abychom zvládli více a dokázali produkovat kvalitnější výstupy?

Tady jsou čtyři tipy inspirované knihou Hluboká práce od Cala Newporta.

Hluboká práce ve čtyřech krocích

1. Stanovte si rozvrh práce

Newport tvrdí, že podle výzkumů jen málokdo dokáže soustředěně tvořit v souhrnu více než čtyři hodiny denně. Je dobré s tím počítat a podle toho si naplánovat den.

Každému vyhovuje jiný denní rytmus. Osobně se snažím nastartovat tvůrčí práci co nejdříve a neztratit dopoledne. Pokud mi totiž něco nabourá tuhle část dne, většinou už to pak nedoženu. Dopoledne jsem svěží a myšlenky se přenáší do klávesnice tak nějak samy.

Určitě pomůže, pokud si rozplánujete pracovní den podrobně a svého plánu se držíte. Vyjasníte si tak priority a budete mít prostor na skutečnou, hlubokou tvůrčí práci. Snadněji se vám také bude na každodenní bázi říkat ne.

Co se týče pracovního rytmu, Newport doporučuje pracovat v padesátiminutových blocích a ty střídat s desetiminutovými pauzami. Pokud potřebujete nějakou konkrétnější metodu, jak si osvojit techniku práce v blocích, zkuste pro začátek třeba pomodoro.

2. Rituály jsou důležité

Další důležité nastavení pro hlubokou práci je vytyčení mantinelů pro průběh pracovního procesu. To je v podstatě vytvoření rituálů, které souvisí s prací.

Mezi rituály patří:
– čas příchodu do kanceláře
– příprava a naladění (např. káva)
– čas zahájení pracovního cyklu
– čas konce, tj. předem daný čas ukončení pracovní činnosti

Při odchodu domů nezapomeňte nechat práci v kanceláři.

3. Ticho a nerušené prostředí prohlubuje koncentraci

Pracovní prostředí také ovlivňuje kvalitu hluboké práce. Nemusím zdůrazňovat, že prospěje klidné a nerušené prostředí, prosté jakýchkoli lapačů pozornosti.

Může se zdát, že čistý prostor s nedostatkem stimulů bude bránit kreativitě, opak je ale pravdou. Jedině mysl, kterou nebude nic rozptylovat, může pracovat ve stavu maximálního tvůrčího soustředění. O produktivitě ani nemluvě.

Největší hrozba soustředěné práce ovšem číhá na internetu. Sociální sítě, videa, nekonečný přísun článků. Existují aplikace, které dokáží na určenou dobu přístup k nim zablokovat. Nestojí ale za úvahu přístup k internetu v pracovním prostoru určeném pro hlubokou práci zablokovat úplně?

4. Potřebujete dobíjet baterie a občas nedělat vůbec nic

Tvůrčí práce je náročná, stejně jako je náročná fyzická práce. Pokud budete několik hodin denně namáhat svaly, potřebujete čas na jejich regeneraci. To stejné platí pro lidský mozek.

A dvojnásob to platí u hluboké práce, kdy mozek funguje na svém maximu a je ve stavu koncentrace. Takže to sice bude znít jako klišé, ale dopřejte si pravidelný odpočinek.

Newport zmiňuje ještě jednu úroveň, která je důležitá a tvoří doslovný opak práce či jakékoli další aktivity. Tím je nicnedělání, nuda (boredom).

Jestli si vzpomenete na serendipity, pak víte, proč. Právě v době nicnedělání vznikají ty nejlepší myšlenky. Mozek jeden na volnoběh, není zatěžován našimi požadavky, takže se může naplno projevit jeho potenciál.

Zpomalte

Na závěr dodám, že hlubokou práci považuji za něco, co zmiňovaný Watson nazývá slow-flow, pomalou práci. Je to obdoba hnutí Slow Food. Jde o to nesnažit se stíhat tolik věcí naráz, ale soustředit se na jednu věc a díky pravidelnému rytmu postupovat s jistotou k vytyčenému cíli.

To vůbec neznamená, že byste měli omezit svou produkci a být méně plodní. Stále platí, že kvalita se ukáže až v kontextu kvantity. Znamená to koncentrovat svou pozornost jedním směrem, tedy plně se věnovat tomu, na čem zrovna pracujete, a nedělat v duchu hluboké práce více věcí naráz.

Výstižně to řekl Gándhí: „Život toho přináší více, než abychom jen zvyšovali jeho rychlost.“

<< Přechozí článek Následující článek >>