Strach nás posouvá dopředu. Následujte ho!

22.03.2018, délka článku 3 minut
Tam, kde cítíte největší strach, byste měli zbystřit. Strach totiž pracuje pro nás. Je to směrová cedule, kudy byste se měli vydat. Věřím, že Steven Pressfield, Abraham Maslow a Philip Levine se v tomto nemýlí.

Poznejte svůj strach…

Strach je to, co nás posouvá dopředu.

Když psal Rollo May ve své knize Odvaha tvořit (The Courage to create) o překonávání strachu z neznámého, měl na mysli především obavy z nepřijetí vznikajícího díla.

Strach může mít ale samozřejmě různé příčiny. Nejprve je ovšem nutné strach odhalit, porozumět mu a pokusit se rozpoznat jeho příčiny. Pak se dá pracovat na jeho překonání.

Dneska bych se ale na strach rád podíval z trochu jiného pohledu.

… a pak ten strach následujte

Kultovní spisovatel Steven Pressfield považuje strach za indikátor, který nám s naprostou jistotou ukazuje, do čeho se máme pustit.

V knížce Válka umění (War of Art) píše: „Paralyzuje vás strach? To je dobré znamení. Strach je dobrá věc. Jako pochybnosti o sobě sama, strach je indikátor. Strach nám říká, co musíme udělat. Pamatujte si základní pravidlo: čím více jsme vyděšení z nějaké práce nebo volání, tím si můžeme být jistější, že to musíme udělat.“

Následujte strach a porostete. Opakem je stagnace v bezpečí.

Pokud vás něco děsí, je to pravděpodobně to, co vás nejvíce přitahuje. Chcete to dělat tak moc, až se toho bojíte. Bojíte se selhání. A posloucháte svůj strach.

Protože jsme lidské bytosti, vyhledáváme bezpečí. Nechceme riskovat a vydávat se do neznáma.

Jenže ten strach nám brání v růstu. Brání nám dělat  to, co doopravdy chceme.

Byl to psycholog Abraham Maslow, kdo řekl: „Buď uděláš krok dopředu a porosteš, nebo uděláš krok zpátky do bezpečí.

Pokud chcete tvořit, pokud se chcete někam posouvat, pokud chcete růst, nemáte jinou možnost. Musíte následovat svůj strach. A čím je větší, s o to větším úsilím se jeho směrem musíte vydat.

Udělej, z čeho máš největší strach,“ říká ve svém příběhu Philip Levine

Philip Levine, donedávna starosta Miami Beach, v jednom rozhovoru vyprávěl příběh, jak se naučil poslouchat svůj strach.

Když byl mladší, našel si práci u lodní společnosti, která dělala výletní okružní plavby. U pohovoru se ho ptali, jestli má zkušenosti s veřejným vystupováním a přednášením. Řekl, že jasně, protože tu práci moc chtěl, přestože ty zkušenosti nebyly zrovna velké. Spíše byly žádné. Hned za pár dnů musel vystoupit před více než tisícovkou lidí. Měl šílený strach. Ale zvládl to. Dokonce tuto událost považuje za začátek svého nového života, která ho dovedla až do starostenského křesla.

Jeho rada?

Udělej, z čeho máš největší strach. A trénuj a procvičuj.

K tomu dodal, že všichni děláme něco poprvé. Myslí si, že hodně lidí předstírá, že něco zná nebo umí, ale opak je pravdou. Ale jdou do toho a učí se praxí. Navzdory strachu.

Tak do toho!

 

<< Přechozí článek Následující článek >>