Archiv pro štítek: martin seligman

Vzkvétání a jak pěstovat duševní pohodu

Co je to vzkvétání a jak nám může tento koncept psychologa Martina Seligmana zlepšit život? Existuje vůbec něco, co funguje dlouhodobě? A na čem vlastně záleží? Pokud chcete najít cestu k odpovědím na tyto odvěké otázky, zkuste se začíst do knihy Vzkvétání od Seligmana. Pokud chcete hned teď aspoň trošku nahlédnout do výsledků jeho bádání, přečtěte si následující řádky.

Duševní pohoda je víc než štěstí

Martin Seligman přišel v roce 2002 s knihou, která výrazně přispěla k rozšíření pozitivní psychologie. Předmětem zkoumání knihy samotné bylo lidské štěstí a doporučení, jak jej pěstovat. Seligman však přiznává, že jeho teorie nebyla úplná. Chyběly ji další rozměry.

Americký psycholog proto přišel po takřka deseti letech s novým konceptem tzv. optimálního prospívání, nebo také vzkvétáním (anglicky Flourish) jak zní poeticky název knihy. Abychom mohli vzkvétat, potřebujeme duševní pohodu. A právě ta je předmětem zájmu pozitivní psychologie, jejímž předním propagátorem Martin Seligman je.

Kultivace štěstí

Původní koncept takzvaného opravdového štěstí byl založený na existenci tří prvků – pozitivní emoce, zaujetí a pocit smysluplnosti.

Co si pod tím představit?

První prvek je radost, kterou prožíváme, může to být také spokojenost nebo vřelost, zkrátka pozitivní emoce. Druhý lze nazvat též flow, ponoření do nějaké činnosti, je to stav, kdy splýváme s tím, co děláme. Třetí je pocit, že děláme něco, co nás přesahuje, co nám dává smysl.

Pokud jsou tyto tři prvky přítomné, jsme na dobré cestě. je však potřeba na tom pracovat. Najít své silné stránky a snažit se je uplatnit, abychom dosáhli flow, radosti a díky uplatňování svých předností mohli pracovat na něčem smysluplném, na něčem, co nás přesahuje.

O každém z těchto prvků a práci na něm by se dalo napsat mnohé a také bylo napsáno několik knih. Osobně mi to smysl dává, i když si říkám, jestli se po nás nechce příliš a jestli by nestačilo spolehnout se na něco jednoduššího. Tady asi narážíme na onu definici štěstí a asi je potřeba si říci, každý sám pro sebe, co to je a k čemu směřuje. Je to bytí? Je to naplnění ve vnějším světě?

Optimální prospívání

Optimální prospívání překračuje koncept opravdového štěstí a zahrnuje navíc další dvě položky – úspěšný výkon a pozitivní vztahy.

Úspěšný výkon je podle uváděných experimentů důležitý pro mnoho z nás sám o sobě. Pravda ale je, jak zdůrazňuje Seligman, že je obvykle provázán s dalšími prvky. Myslím, že můžeme dodat i to, že ne vždy se tím míní vydělávání peněz nebo zastávání mocenské pozice (ve firmě, v politice, ve škole atp.).

Pozitivní vztahy, to jsou „ti druzí„. Jak nabádá Seligman, položte si otázku, kdy jste se naposledy nezřízeně smáli? Byli jste u toho sami?

Na této teorii je dobré to, že dává šanci i těm z nás, kdo nejsou permanentně happy. To ale neznamená, že jsou un-happy. Jak připomíná Seligman, přibližně polovina lidstva jsou introverti, kteří méně projevují emoce a projevy radosti a dalších pozitivních emocí jsou u nich méně expresivní. Optimální prospívání tedy není o okamžitém stavu, ale spíše o dlouhodobé duševní pohodě. V angličtině je duševní pohoda příznačně nazvaná well-being.

Pozitivní psychologie a optimismus

Seligman je přední osobností oboru pozitivní psychologie. Ta zkoumá vztah mezi životními postoji, zejména optimismem a pesimismem, a prospíváním.

Jednoduše řečeno, jste-li optimisti, budete pravděpodobně zdravější a bude se vám lépe dařit i v dalších oblastech. Příkladů studií, které tuto hypotézu potvrzují, je v knize opravdu hodně. Stejně tak je tu několik názorných ukázek aplikace pozitivní psychologie například ve školství, v armádě a samozřejmě v oblasti zdravotnictví.

Osobně mě zaujal pozitivní psychoterapeutický směr. Autor demonstruje obsah a průběh typického psychoterapeutického sezení u pozitivního terapeuta. Myslím, že některé momenty můžeme použít i jako nástroje, se kterými můžeme pracovat sami. Tak například:

  • Pokud se vám přihodilo něco nepříjemného, obrazně řečeno se zavřely nějaké dveře, jaké se otevřely?
  • Náš čas je omezený. Když si to uvědomíte, čemu jste ochotni věnovat jeho významný objem? Ochotní věnovat… a reálně to udělat?

Budete po přečtení šťastnější?

:-)

V každém případě je v knize docela dost informací na to, abyste se touto otázkou v kontextu pozitivní psychologie zabývali.

Na mě to funguje a už si sám pro sebe vytvářím experimenty a přinejmenším se dokážu přistihnout, tak jako to přiznal Seligman, kdy páchám něco proti svému prospívání.

Kniha také obsahuje dotazník silných stránek, který si můžete vyplnit, zjistit, jak na tom jste a podle toho rozvíjet své silné stránky a najít pro ně uplatnění. To by podle Seligmana mělo také přispět vašemu prospívání.

Tak to aspoň zkuste

A abyste nemuseli otálet a mohli hned začít, přikládám pohromadě tři cvičení a jednu důležitou rovnici, které Seligman roztrousil po stránkách knihy:

Dobrý skutek – běžte a udělejte dobrý skutek. Projevte tím odvahu vůči sobě samému a zlepšete někomu den.

Projevte vděčnost – běžte za někým, kdo pro vás někdy něco udělal, nebo ke komu cítíte obdiv či ho prostě máte rádi a projevte mu svou vděčnost. Pro zjednodušení si svou řeč můžete sepsat a přečíst mu ji.

Tři dobré věci – napište si každý večer, co se vám podařilo, co vás potěšilo. Zkuste to vydržet aspoň týden, nebo měsíc… a uvidíte!

Krom toho se snažte udržovat tzv. Losadův poměr. Ten říká, že aby prospíval váš vztah (s kýmkoli), je důležité, aby pozitivní komunikace (aktivní a konstruktivní) převažovala oproti negativní v poměru 5:1.

Knihu vydal Jan Melvil publishing v roce 2014.

Hodně štěstí!

 

PS: Jako bonus přikládám pracovní mindmapu s prvky optimálního prospívání.

Vzkvétání - schéma prvků duševní pohody

 

<< Přechozí článek Následující článek >>