Archiv pro štítek: selhání

Sestrojit letadlo nestačí. Naučte se umění létat.

Bratři Wrightové dokázali světu, že lidé mohou létat. Sestrojili první fungující letadlo, ale také jako první na světě ovládli umění létat. To je ještě důležitější, jak si ukážeme za chvíli. A vůbec to není to samé. Kniha o životě bratrů Wilbura a Orvilla Wrightových, o které je řeč, je fascinující. Obsahuje jednoduché a přitom stále platné pravdy o cestě za lidskými sny. Chcete-li, cestě za úspěchem. Pokud chcete zažít svůj opravdový let, ať je to ve skutečnosti cokoli, zkuste se zařídit podle následujících tří lekcí, které se zrcadlí v životním dobrodružství obou bratrů.

 

1. Letadlo nestačí. Naučte se umění létat.

Bratři Wrightové sestrojil první funkční, řiditelný, zdokumentovaný kluzák, a později letadlo poháněné motorem. Oba byli vynikajícími konstruktéry, ale i zapálenými badateli v oblasti aviatiky, byť neměli žádné formální technické vzdělání. V jejich případě to byla dost možná výhoda.

Svou inspiraci hledali u ptáků. Trávili desítky hodin jejich pozorováním, a proto také díky ničím nespoutané představivosti dospěli k vytvoření létacího stroje. To byl ale první krok. Mnohem důlěžitější bylo naučit se jej ovládat. Naučit se umění létat. Osvojit si ho natolik, aby bylo prostoupené každičkým svalem a aby všechny nervy reagovaly tak snadno a a automaticky, jako křídla ptáků měnící zakřivení v reakci na okolní vzdušné proudy a podle požadovaného směru.

Pozorovat ptáky v letu. Učit se od nich. Pak nasednout na stroj. Trénovat.

 

Učit se tajemství letu od ptáka bylo do značné míry jako vzdělávat se v tajemství magie u čaroděje.

 

Jiná cesta nevede. A věřte, že to je cesta fascinující, někdy až magická. A nemusí jít zrovna o létání. Sám Orville proces učení se od ptáků popsal jako zasvěcení do tajemné magie: „Učit se tajemství letu od ptáka bylo do značné míry jako vzdlěávat se v tajemství magie u čaroděje.“ Willbur byl větší realista. Kladl důraz na disciplínu, tvrdou práci a hlavně neustálé zdokonalování se cvičením. Sám to shrnul na výročním setkání jistého spolku amerických konstruktérů takto: „Jestli se však chcete učit doopravdy, musíte nasedout na stroj a seznámit se s jehdo nástrahami prostřednictvím skutečných testů.“ Ale ani podle něj „létat bez znalostí doplněným uměním (létat) nebylo možné.

 

2. Selhání? Ne, další krůček vpřed.

Wrightovi učinili na tisíc zkušebních letů, než vůbec poprvé oficiálně předvedli svůj stroj ve vzduchu před veřejností. Provázely je samozřejmě i nezdařilé pokusy, zejména zpočátku se stroj vlivem poryvů větru několikrát spustil k zemi jako brambora. Později přibylo i několik vážných karambolů. Po jendom takovém zkončil Orville na dlouho v nemocnici.

Bylo to ale snad jen jednou, kdy Wilbur po jednom takovém neúspěšném pokusu zapochyboval s tím, že „člověk nebude létat ani za padesát let.

Vytrvali.

Experimentovali nadále. Zlepšovali svůj stroj. Ladili každičký detail. Každý nezdařilý pokus byl impulsem pro další zlepšení. Ať už šlo o technické detaily, anebo dovednosti při ovládání létacího stroje.

Brát nezdařilý pokus jako selhání je nezdravá optika, která nás může odradit od dalšího úsilí. Vzpomeňme na jiného vynálezce, Thomase A. Edisona. Ten odmítal, že by selhával. On totiž prostě „jen našel 10.000 způsobů, které nefungují.“ A jeho experimentování bylo opravdu plodné a dalo lidstvu mnoho užitečných vynálezů, ne jen žžárovku.

 

3. Změňte svět. Ale hlavně buďte užiteční.

Já vím, změnit svět je velké sousto. Ale vy přece chcete dělat velké věci? Nebojte se, nemusíte kvůli tomu být vynálezci nebo podnikateli v on-line světě.

Důležité je být užitečný.

Známý podnikatel, vizionář a průkopník komerčních letů do vesmíru, Peter Diamondis, říká, že základem úspěchu je vyřešit něčí problém. V rozhovoru pro talk show Inside Quest říká, že „problémy jsou zlaté doly.“ Jeho oblíbenou mantrou je, že na světě jsou miliardy lidí a ti mají miliardy problémů. Vyřešte některé z nich. Buďte užiteční.

Také bratři Wrightové přinesli lidstvu nesmírný užitek.

A byla to právě vášeň pro věc a nezlomná vůle vytrvat, která je naklonec přivedla k cíli. Dlužno dodat, že oba bratři Wrightové byli nesmírně skromní. V jejich úsilí je nikterak nepoháněla touha po zisku. Peníze pro ně nehrály v životě rozhodující roli. Orville shrnul pohled na peníze, který jim od malička vštěpoval otec Milton tak, že „veškeré peníze, které někdo potřebuje, mají dostačovat k tomu, aby zabránily, že se pro druhé stane břemenem.

Měnit svět vyžaduje velké úsilí. Trvalo deset let, než se bratrům Wrightovým dostalo uznání od americké vlády za jejich přínos lidstvu. Jasně, doma není nikdo prorokem. Přesto těch desetl let neustále pracovali na létajícím stroji, dlouhé roky stáli v ústraní, nestáli o publicitu, ani sponzory.

Ukaž, co děláš, jak říká oblíbený autor Austin Kleon, vždycky neplatí. Někdy je důležitější odmakat pověstných deset tisíc hodin, méně mluvit a více konat. Ale hlavně (!) nespouštět se zřetele cíl a snažit se být užitečný.

 

Životopisná kniha o bratrech Wrightových je opravdu velmi inspirující čtení. Přestože žánrově nepatří do škatulky motivační literatury, je v ní tolik moudrého, že stojí za to ji číst. Tři výše nastíněné lekce jsou jen střípkem, jež se zaleskne napříč stránkami, které obsahují mnohem, mnohem více.

Navíc je to parádní dobrodružství i pro ne-letce!

 

David McCullough: Bratři Wrightové
Vydal CPress v roce 2015

<< Přechozí článek Následující článek >>