Pět způsobů, jak média ničí kreativitu, a jak z toho ven

02.01.2018, délka článku 7 minut
Jak působí média na lidskou kreativitu a proč na ni mají devastující účinky? Je negativní vliv médií na lidskou tvořivost fatální a nezvratný? Co se s tím dá dělat? A jak se vlivu médií bránit a chránit si tvůrčí svobodu?

Polovinu bdělého času strávíme před obrazovkami

Průměrný člověk stráví každý den 456 minut sledováním médií.

To je téměř osm hodin času, kdy jsme přilepení k obrazovce nebo jinému zdroji informací.

Většinou zcela dobrovolně.

Skoro tři hodiny (170 minut) z toho strávíme před televizní obrazovkou a o něco méně času věnujeme internetu (140 minut).

Když se nad tím zamyslíte, tak polovinu svého bdělého času strávíme konzumací médií.

Podle jednoho propočtu stráví průměrný člověk za celý život 7 let a 8 měsíců sledováním televize a 5 let a 4 měsíce prožije na sociálních sítích.

Taky jste se teď v duchu zahloubali, jak jste na tom?

Povím vám jednu sladkou pravdu.

Skrytý účel existence médií

Celkový čas není ve skutečnosti to, o co se hraje. Vy sami rozhodujete, kolik času investujete, kolik ho promrháte s médii. Záleží jen a jen na vás, jestli podlehnete pasivní konzumaci, nebo svému času dáte jinou náplň a účel. Je to vaše vědomé rozhodnutí.

Důležitější je, jak na nás média působí a jak nás ovlivňují.

Tenhle rozměr médií je méně zjevný, málokdo si jej připouští, pokud vůbec uvědomuje.

A o to právě jde.

Tahle funkce médií je naprosto žádoucí a zpravidla pro existenci konkrétního média určující. Jinak řečeno, tohle je hlavní důvod, proč je někdo zřizuje a investuje do nich peníze.

Stačí si uvědomit, že každé médium někdo vlastní.

Média tvoří infrastrukturu pro oběh informací. A každá informace má v sobě zakódované nějaké poselství, nějaký účel. Každá informace je nositelem něčí pravdy (když se přidržím stávající diskuse o mediální realitě).

Média a jejich vlastníci soupeří o naši pozornost. Pokud ji získají, snaží se převzít kontrolu nad naší myslí už jen kvůli tomu, aby si naši pozornost udrželi a případně nás přiměli k nějaké akci.

To vše se děje, z pohledu vlastníků médií a producentů informací ideálně, na úrovních mimo naše vědomí. Tedy mimo naši kontrolu. Naše samostatné myšlení podléhá manipulacím a naše svobodné rozhodování ztrácí opravdovou autonomii.

Média omezují naši vnitřní svobodu a tím i kreativitu a náš tvůrčí potenciál

Když dochází k vnějšímu omezování naší vnitřní svobody, dochází současně k omezování našeho tvůrčího potenciálu, kterým se jako lidské bytosti projevujeme a odlišujeme od ostatních živých tvorů

Pokud necháme svou mysl naplnit po okraj tokem informací z médií, zašlapeme kreativitu do kouta. Ten mechanismus je jednoduchý.

Naše vlastní myšlenky nahradí jiné. Namísto, abychom se nechali unášet na vlnách kreativního procesu jdoucího z nás samotných, našich prožitků a vnímání světa, ovládne tento kreativní proces cosi z vnějšku.

Pokud příliš podlehneme konzumaci médií, nebo-li jak píše v knize The Courage to Create Rollo May, „pokud přestanete vyjadřovat své vlastní myšlenky, pokud přestanete naslouchat svému vlastnímu bytí, zradíte sebe sama.

Čím konkrétně jsou média tak nebezpečná, když jde o kreativitu?

Nejsem sám, kdo tvrdí, že média (v užším pojetí jako TV, rádio, noviny, internet a sociální sítě) působí na kreativní proces výlučně negativně.

Média přebírají kontrolu nad naším tvůrčím procesem. Degradují jej, utlumují jej a to až do čistě pasivní konzumentské polohy.

Děje se tak na pěti úrovních, o kterých byste měli vědět, abyste nad svým kreativním procesem neztráceli kontrolu.

Které to jsou?

 

1. Média zahlcují mysl a zabraňují účinkům serendipity

Neustálý informační tok plní lidskou mysl až po okraj. Kapacity mozku jsou obrovské, přesto může dojít k naprostému zahlcení.

Tok informací z médií vytlačuje nejen prostor pro myšlení, tedy jeho vědomé procesy, ale zahlcuje též naši nevědomou oblast mysli. Právě tam probíhají v tichosti na pozadí našeho vědomého myšlení důležité procesy třídění a zpracovávání informací. Právě tam se odehrává mystické propojování a vznikání nových nápadů, které obvykle považujeme za záblesky kreativity.

Přesně tohle je serendipity, motory kreativního procesu.

Pokud zahltíme mysl nepřetržitým informačním proudem, serendipity se zadrhne. Její operační systém spadne. Kontrolu přebírají vnější síly.

Stručně řečeno, garbage-in, garbage-out. Pokud do své mysli budete pouštět informační brak, co asi bude vaše mysl produkovat? (Pokud vůbec něco.)

 

2. Žijete život druhých a obětujete jim vlastní kreativitu

Konzumace informací v médiích ve své většině znamená sledování příběhů jiných lidí. Samozřejmě to má nejrůznější podoby.

Když sledujete životy celebrit a mediálních hvězd na televizní obrazovce, jste jejich spolutvůrci. Tím ale vaše tvůrčí role končí. Svou pozorností živíte jejich sny. Jejich sny se díky tomu proměňují ve skutečnost. Jejich. Nikoli ty vaše. Vaše sny, vaše tvůrčí síly padají na oltář druhých.

Podobně politika a její aktéři, kteří vám vnucují svou agendu. Systematicky vám podsouvají témata, kterými se máte zabývat a kterými neustále zaměstnáváte svou vlastní mysl. Kde je v tomhle prostor pro kreativitu? Jediný výsledek, který z toho plyne, je, že spoluvytváříte jejich představy o životě tím, že podle nich žijete. Tvoříte jejich realitu a dáváte jim moc nad tou vaší.

Alternativou je váš vlastní život. Vaše vlastní představy o životě. Váš sen, který máte ve svých rukách a máte skutečnou moc jej pro sebe stvořit.

 

3. Média vyvolávají vzájemnou nevraživost, zlobu a vztek

Zkuste se zamyslet, jaké pocity ve vás vyvolává sledování médií. Jedno, jestli zprávy na webu, v televizi, nebo posty na Facebooku.

Tipnu si, že z velké části vystoupí na povrch negativní pocity.

Přesně to je součást hry.

Média se v nás záměrně snaží vyvolat určité postoje, ať už náklonnost nebo naopak odmítnutí či averzi. Cílem je rozdělit lidi do pomyslných, ale přesto dobře ohraničených táborů. Takhle jsou totiž nejlépe ovladatelní.

Vzájemná nevraživost, zloba a vztek zamlžuje mysl. Ovládá ji. Vytlačuje vlastní kreativní projevy na okraj.

Kreativní energie ztrácí na síle a vyklízí cestu zlobě.

V takovém nastavení těžko tvořit.

 

4. Média vytvářejí vzorce chování a staví hranice naší kreativitě

Média mají obrovskou sílu nastavovat společenské normy a předávat vzorce akceptovatelného či výslovně žádoucího chování. Také se samy podílejí na vytváření těchto vzorců. Díky médiím víme, co si máme myslet a jak se máme chovat. Víme, co si žádají dobré mravy, jak se zodpovědně chovat, co od nás očekává společnost, zaměstnavatel, stát.

Média jsou nástroj kontroly. Neviditelné autority nám prostřednictvím médií vštěpují myšlenkové šablony a vzorce chování.

Vytyčují povolené mantinely.

Vytyčují hranice lidské imaginaci a kreativitě.

Pokud média vytvářejí myšlenková schémata a my je přebíráme i s jejich omezeními, hranicemi, těžko dokážeme využít naplno svůj kreativní potenciál. Těžko se pustíme po neprobádaných cestách, když si necháváme prostřednictvím médií do mysli vpálit mapu cest, po kterých je povoleno jít.

 

5. Kvůli médiím zabíjíme čas vyhrazený pro kreativitu

O množství času, který věnujeme médiím, už byla řeč.

Časové hledisko v souvislosti s médii a kreativitou má ale ještě jeden důležitý rozměr. Nikoli ten absolutní, ale relativní.

Pokud svůj čas věnujeme konzumaci mediálního obsahu, těžko jej můžeme investovat do tvorby.

Čas působí jako relativní veličina.

Chtěl bych vyslovit hypotézu, že čím více času konzumujeme, tím více a více klesá potenciál kreativity. Pokles kreativního potenciálu je přitom výrazně rychlejší, než je nárůst zkonzumovaného obsahu.

Do hry vstupuje únava, zahlcení a všechny zmiňované vlivy se svými negativními dopady.

To je celkem síla na jednu lidskou mysl, co myslíte?

Devastace, kterou tohle všechno dohromady způsobuje, vyžaduje obrovskou porci času pro regeneraci myšlenkového aparátu a vyčištění mysli. Mysl, která je v rekonvalescenci, těžko bude produkovat kreativní nápady.

Pozor, fyzická omezení nejsou totéž, co řečená rekonvalescence mysli, a nebrání kreativnímu procesu, jak například svým jedinečným způsobem ukázal ve své literární tvorbě Viktor Frankl.

Naopak, čím více se oddáte tvorbě, tím snadněji to půjde. Kreativita bude pohánět vaši činnost mnohem snadněji. Vaše tvůrčí činnost zažije exponenciální růst.

 

Média ničí kreativitu, ale my nejsme bezbranní

Tři dobré zprávy a čtyři velmi prosté tipy, jak si uchránit tvůrčí svobodu

Média jsou nepřítelem kreativity. Jejich nadměrná konzumace ničí kreativitu hned v několika směrech, jak jsme si ukázali.

Dobrá zpráva je, že kreativitu nejde zabít.

Konzumace mediálního obsahu ji může přiškrtit, zašlapat do kouta, dočasně vyřadit z fungování. Nemůže ji ale trvale zničit. Kreativita je nám vlastní a projevuje se v ní naše lidství.

Další dobrá zpráva je, že zablokovanou kreativitu lze odblokovat.

K tomu je samozřejmě potřeba vyvinout úsilí a chtít. A především, jak sami víte, utnout mediální proud.

Dobrá zpráva také je, že proti vlivu médií nejsme bezbranní.

Stačí mít na paměti zmiňovaná rizika a dostat konzumaci médií pod kontrolu. Hlídejte si čas, který věnujete sledování televize, čtení zpravodajských serverů a pobytu na sociálních sítích. Udržujte si odstup. Mějte na paměti, že média mají své vlastníky a ti mají své zájmy. Myslete na to, že každá jedna informace má nějaký účel. Nenechte se vtáhnout do hry.

Nejlepší samozřejmě je, pokud omezíte vliv médií na minimum. Přinejmenším několikadenní půst dokáže divy.

Pokud v médiích hledáte inspiraci, zkuste ji hledat raději venku. Poslouchejte příběhy lidí. Čtěte knihy. Pěstujte umění zahálky.

Nenechte si brát svobodu tvorby!

 

<< Přechozí článek Následující článek >>