AI na úřadě 2026: Jak využít AI ve veřejné správě

AI ve veřejné správě představuje praktickou příležitost, jak zrychlit některé procesy, lépe pracovat s daty nebo zjednodušit komunikaci s občany.

V debatách s představiteli úřadů ale vedle zájmu o nové možnosti zaznívá i oprávněný důraz na bezpečnost a ochranu citlivých údajů. Právě schopnost skloubit přínosy umělé inteligence s pevným bezpečnostním rámcem rozhodne o tom, zda bude její využití na úřadě skutečně fungovat.

Teprve s takto nastavenými pravidly lze čelit realitě, kdy agenda radnic roste rychleji než personální kapacity. Nové zákonné povinnosti i složité projekty vytvářejí tlak, který už nelze řešit jen náborem dalších lidí.

V roce 2026 proto úspěšní šéfové úřadů a starostové neřeší, zda AI využít, ale jak ji zapojit do provozu tak, aby přinášela konkrétní úlevu v každodenní agendě.

Následující text ukazuje konkrétní situace, ve kterých umělá inteligence ve veřejné správě pomáhá úřadům zrychlit rutinu, zpřehlednit práci s podklady a lépe zvládat administrativní zátěž.

Kde má AI na úřadě největší přínos?

Největší přínos umělé inteligence na úřadě se dnes ukazuje v oblastech, které jsou náročné na čas a pozornost, ale zároveň se řídí jasnými pravidly. Nejde o to, aby technologie rozhodovala za lidi. Jejím úkolem je urychlit práci s podklady, zpřehlednit informace a usnadnit úředníkům rozhodování.

Josef Procházka, tajemník z Kopřivnice, patří mezi ty, kdo AI ve veřejné správě neřeší jen teoreticky. Aktivně ji zavádí do praxe, testuje její využití v každodenní agendě a sdílí zkušenosti s dalšími lidmi z veřejného sektoru. I to ukazuje, že největší přínos AI na úřadě vzniká tam, kde se promění v běžný pracovní nástroj.

V praxi jde nejčastěji o tři oblasti:

1. Analýza dokumentů: rychlejší orientace v dotačních výzvách, smlouvách a metodických pokynech.
2. Zpracování podnětů: přehledná sumarizace a kategorizace zpětné vazby od občanů.
3. Administrativní workflow: automatizace přepisů jednání a rozdělování úkolů.

AI ve veřejné správě a efektivní orientace v dokumentech

Jednou z oblastí, kde má AI na úřadě nejrychleji viditelný přínos, je práce s rozsáhlými dokumenty. Dotační výzvy, smlouvy, metodiky nebo stanoviska mají často desítky až stovky stran. AI tu nemá nahrazovat odborný úsudek. Má pomoci rychle najít důležité pasáže, porovnat podmínky a usnadnit první orientaci v podkladech.

V praxi mohou pomoci nástroje jako NotebookLM nebo Microsoft 365 Copilot. Oba dávají smysl hlavně tam, kde úřad potřebuje rychleji pracovat s vlastními dokumenty a zpřehlednit si větší objem informací.

Současně ale platí, že při práci s interními podklady je potřeba řešit ochranu dat, pravidla používání i vhodný výběr nástroje. U veřejných nebo anonymizovaných dokumentů je situace jednodušší, u citlivějších podkladů je nutné postupovat opatrně.

Podrobněji se tomu věnuji ve školení Právo v AI.

AI ve veřejné správě a zpracování podnětů od občanů

Další oblastí, kde může mít AI na úřadě rychlý přínos, je práce s podněty od občanů. Připomínky, stížnosti a návrhy přicházejí z více kanálů, často se opakují a jejich ruční třídění zabírá čas.

AI může pomoci s rychlým shrnutím, roztříděním podle témat a odhalením opakujících se problémů. Úřad tak získá přehlednější podklad pro další práci a snáz pozná, co se vrací nejčastěji.

Ani tady ale AI nerozhoduje za lidi. Pomáhá jen zpřehlednit vstupy a připravit podklady. Samotné vyhodnocení i reakce musí zůstat na úředníkovi.

Důležitá je také práce s daty. Pokud podněty obsahují osobní údaje, je potřeba používat schválené nástroje, omezit rozsah zpracovávaných dat a nastavit jasná pravidla.

AI ve veřejné správě a administrativní workflow

Třetí oblastí, kde může AI na úřadě rychle ušetřit čas, je administrativní workflow, tedy běžný postup práce od přijetí informace přes její zpracování až po finální výstup. Typickým příkladem jsou přepisy jednání, tvorba zápisů, shrnutí porad nebo rozdělování úkolů.

AI dokáže převést mluvené slovo do textu, vytáhnout hlavní body a připravit první verzi zápisu nebo seznam úkolů. Úředník pak nezačíná od nuly, ale pracuje s návrhem, který zkontroluje a upraví.

Právě tady bývá přínos rychle vidět. Nejde o nahrazení člověka, ale o omezení rutiny, která bere čas a pozornost. I v tomto případě je ale potřeba řešit, jaký nástroj úřad používá a s jakými daty pracuje.

Umělá inteligence ve veřejné správě má své limity

Příklady práce s dokumenty i podněty od občanů jasně ukazují, kde má AI na úřadě skutečný přínos. Nejvíc pomáhá tam, kde je potřeba rychlá orientace v informacích, zpracování většího objemu podkladů a omezení rutiny, která bere čas i pozornost.

Umělá inteligence ve veřejné správě ale neslouží k tomu, aby rozhodovala o právech a povinnostech občanů. Jejím úkolem je připravit podklady, zpřehlednit data a usnadnit úředníkům práci. Samotné rozhodnutí musí zůstat na člověku. To odpovídá i logice evropského AI Actu, který u rizikových systémů staví na lidském dohledu a zvláštní opatrnosti tam, kde může být dotčeno fungování veřejných služeb nebo základní práva. Podrobněji se tomu věnuji v článku AI Act 2026.

Na úřednících tak zůstává to nejdůležitější. Posouzení konkrétní situace, kontrola správnosti, finální schválení výstupu i právní odpovědnost. AI může navrhnout znění odpovědi nebo připravit zápis z jednání, ale člověk rozhoduje, co je správně a co může jít ven. Žádný nástroj také nenahradí schopnost chápat širší souvislosti, rozpoznat výjimečnou situaci a jednat s občanem věcně, srozumitelně a lidsky.

AI pro obce a města: Nejblíž praxi, nejblíž občanovi

Právě u obcí a měst je nejlépe vidět, jestli má AI ve veřejné správě skutečný přínos. Na místní úrovni se rychle ukáže, zda technologie opravdu šetří čas, zpřehledňuje agendu a zlepšuje služby občanům. Obce a města jsou nejblíž každodenním potřebám lidí, a právě proto se tu nové nástroje nejrychleji prověří v praxi.

Zároveň nejde jen o technologii, ale o praktické fungování úřadu. Města a obce dnes zvládají stále víc agendy, zatímco zkušených lidí ubývá a nové kolegy se nedaří snadno získat. AI proto dává smysl i jako způsob, jak udržet zkušenosti uvnitř úřadu, urychlit zapracování nových zaměstnanců, zlepšit práci s podklady a pomoci tam, kde jsou kapacity dlouhodobě napjaté.

Dobře je to vidět třeba v už zmíněné Kopřivnici. Tamní tajemník Josef Procházka dlouhodobě ukazuje, že AI nemusí být jen téma konferencí, ale i běžná součást chodu úřadu. Město zaujalo projektem Příručka úředníka, tedy interní znalostní bází pracovních postupů, předpisů a praktických tipů, a zároveň na radnici postupně zavádí i další aplikace vznikající s pomocí umělé inteligence.

Podobně v Pelhřimově je vidět, že AI může mít přímý dopad i na služby směrem k občanům. Tajemník Jan Machyán v souvislosti s chatbotem města uvedl, že jde o součást širšího posunu v digitalizaci a využití moderních technologií. Chatbot podle města pomáhá občanům 24 hodin denně najít potřebné informace a usnadňuje komunikaci s úřadem.

Právě v tom je pro obce a města strategický význam AI. Nejen v automatizaci jednotlivých úkolů, ale v tom, že pomáhá držet kvalitu služeb, udržet know-how uvnitř úřadu a zvládat každodenní provoz i v době, kdy lidí ani času nepřibývá.

Bezpečnost dat jako základ využití AI na úřadě

Využití AI na úřadě stojí i padá na tom, jak má instituce nastavenou práci s daty, interními dokumenty a přístupovými právy. Veřejná správa pracuje s osobními údaji, neveřejnými postupy i dalšími citlivými informacemi. Právě proto musí mít od začátku jasno v tom, jaké nástroje používá a jaká pravidla pro ně platí.

Co musí mít úřad pod kontrolou

1. Ochranu osobních údajů a soulad s GDPR. Úřad musí vědět, jaká data zpracovává, v jakém rozsahu a za jakým účelem.
2. Práci s interními a citlivými dokumenty. Jiný režim se hodí pro veřejné a anonymizované podklady, jiný pro osobní údaje, interní materiály nebo strategické dokumenty.
3. Kybernetickou bezpečnost. Je potřeba řešit, kde jsou data uložená, kdo k nim má přístup a jak je chráněný samotný nástroj.
4. Výběr schválených technologií. Úřad musí mít jasno v tom, které aplikace může používat a které naopak do provozu nepatří.
5. Jasná pravidla pro zaměstnance. Lidé potřebují vědět, co do AI vložit mohou, co už ne a kdo nese odpovědnost za výstup.

Bezpečnost je potřeba řešit už při výběru a nastavování nástroje, ne až ve chvíli, kdy je v provozu. Bez jasných pravidel totiž přínos rychle ustupuje rizikům.

Jak začít s AI ve veřejné správě

Zavádění AI na úřadě má větší šanci na úspěch tehdy, když postupuje krok za krokem. Místo velkých plánů je lepší začít prakticky a s jasnými pravidly.

1. Nastavte základní pravidla. Zaměstnanci musí vědět, jaké nástroje mohou používat, k čemu slouží a s jakými typy dokumentů mohou pracovat.
2. Vyberte prověřené aplikace. Úřad by měl mít jasno, které nástroje považuje za bezpečné a oficiálně schválené pro běžnou práci.
3. Rozlište typy dat a dokumentů. Veřejné nebo anonymizované podklady bývají z hlediska použití jednodušší. U osobních a citlivých údajů je potřeba vyšší opatrnost a jasně nastavený režim práce.
4. Začněte na malé agendě. Nejlepší je vybrat jednu konkrétní oblast s vysokým podílem rutiny, například shrnutí zápisů nebo práci s delšími podklady.
5. Otestujte AI v pilotním provozu. Jeden odbor nebo konkrétní tým si v praxi ověří, kde nástroj opravdu pomáhá a kde jsou jeho limity.
6. Nastavte kontrolu a odpovědnost. AI může připravit návrh, ale kontrola, schválení i odpovědnost musí vždy zůstat na člověku.
7. Teprve potom rozšiřujte využití dál. Jakmile má úřad zkušenost z reálného provozu a ví, co funguje, může AI zapojovat i do dalších agend.

AI na úřadě jako příležitost, kterou je škoda promarnit

AI ve veřejné správě není řešením všeho. Při rozumném zavedení ale může výrazně pomoct tam, kde úřady dnes narážejí na přetížení, nedostatek kapacit a složitou práci s informacemi. Kdo ji uchopí včas a s rozmyslem, může získat praktičtější, přehlednější a udržitelnější provoz.

Více ukazuji ve svém Školení AI pro veřejnou správu.

Často kladené otázky (FAQ) o AI na úřadě

Slovníček pojmů pro moderní úřad (2026)