Co když vás používání AI stojí víc, než si myslíte? Nová studie z prestižního MIT prokázala, že opakované používání ChatGPT mění způsob fungování mozku, a ne k dobrému. Vliv AI na paměť je dramatičtější, než se na první pohled zdá. Vědci poprvé změřili, jak umělá inteligence ovlivňuje naše myšlení, paměť a kreativitu. Za zásadní považuji, že způsob a dopady, jakým AI mění mozek, přetrvávají i poté, co umělou inteligenci přestaneme používat.
Klíčová zjištění studie MIT o vlivu AI na paměť
Paměť a míra zapamatování: Lidé používající ChatGPT si pamatovali jen třetinu vlastního textu, zatímco ti bez AI si pamatovali dvě třetiny. Vliv AI na paměť je dramatický.
Aktivita mozku: Vliv umělé inteligence snižuje komunikaci mezi oblastmi mozku zodpovědnými za hluboké myšlení a kreativitu
Přetrvávající efekt: Kognitivní dluh znamená zhoršený výkon přetrvávající několik hodin poté, co AI vypneme
Důležité je pořadí: Když začnete vlastní hlavou a AI přidáte až pak, výsledky jsou lepší
Problematický vliv AI na paměť ukázala už první část experimentu. ChatGPT a paměť představují složitější vztah, než vědci očekávali. Kognitivní dluh při používání AI má podle výzkumníků dlouhodobé následky a mění jak AI ovlivňuje mozek i po vypnutí aplikace.
Studie MIT: Jak vědci testovali vliv ChatGPT na paměť
Studie MIT ChatGPT a jeho vliv na mozek zahrnovala 54 studentů z univerzit v oblasti Bostonu. Každý z nich měl napsat čtyři krátké eseje ve stylu přijímacích zkoušek na vysokou školu.
Studenti byli rozděleni do tří skupin podle nástroje, který mohli při psaní využít:
- První skupina psala zcela samostatně, bez jakékoli technologické pomoci.
- Druhá skupina mohla používat internet a vyhledávač Google.
- Třetí skupina měla k dispozici jazykový model ChatGPT.
Po celou dobu experimentu byla studentům měřena mozková aktivita pomocí EEG přístroje s vysokým rozlišením a 32 elektrodami. V závěrečném kole pak museli všichni psát bez jakékoli technologické pomoci.
Studie MIT ChatGPT zkoumala, jestli má používání umělé inteligence dopad i ve chvíli, kdy ji už člověk nepoužívá. Vědce zajímalo, zda se změní způsob, jak AI mění mozek, i bez přímého vlivu AI. Právě tento přetrvávající účinek a vznik takzvaného kognitivního dluhu AI byly hlavními body jejich výzkumu.
Vedoucí výzkumu Nataliya Kosmyna z MIT Media Lab se rozhodla výsledky zveřejnit ještě před dokončením recenzního řízení. Důvodem byly její obavy z příliš rychlého zavádění AI ve vzdělávání. Pro magazín TIME k tomu řekla:
Bojím se, že za šest až osm měsíců nějaký politik přijde s nápadem na „GPT školku“. Podle mě by to bylo naprosto špatně a velmi škodlivé. Nejvíce ohrožené jsou právě mozky, které se teprve vyvíjejí.
Vliv AI na mozek a jak ChatGPT tlumí hluboké myšlení a paměť
Když studenti psali s pomocí ChatGPT, jejich mozek fungoval jinak. Vliv AI na paměť se projevil tak, že oblasti zodpovědné za hluboké myšlení, plánování a paměť vykazovaly nižší aktivitu. Mozek jako by si řekl: „Proč bych se namáhal, když to zvládne umělá inteligence?“
Výsledky vlivu ChatGPT na paměť jsou znepokojivé:
- Lidé, kteří používali ChatGPT, si ze svého textu pamatovali v průměru jen 36 % obsahu
- Skupina s Googlem si zapamatovala 59 %
- Ti, kteří psali samostatně, si pamatovali 65 %
Ještě silnější rozdíl se ukázal v krátkodobé paměti. Už po první relaci, tedy bezprostředně po napsání prvního eseje, nebyl ani jeden účastník ze skupiny s ChatGPT schopen zopakovat větu, kterou právě napsal.
Jak uvedli autoři studie:
Účastníci nedokázali citovat věty, které právě sestavili při používání asistence jazykového modelu.
Naopak všichni, kdo psali bez pomoci AI, zvládli své věty zopakovat bez potíží.
Změny v mozku přetrvávají i po vypnutí AI
Zásadní roli hraje průběh psaní. Studenti, kteří nejprve přemýšleli samostatně a teprve poté zapojili umělou inteligenci, vykazovali při psaní vyšší mozkovou aktivitu. Naproti tomu ti, kteří od začátku spoléhali na ChatGPT a později museli pokračovat bez něj, dosáhli nejhorších výsledků ze všech.
A právě zde nastal zásadní problém. Vliv AI na paměť se projevil tak, že jejich výkon se nezlepšil ani několik hodin poté, co přestali AI používat. Mozek si zřejmě zafixoval jednodušší režim a nedokázal se okamžitě vrátit ke složitějšímu způsobu myšlení. I když už model nepoužívali, jejich soustředění a kognitivní výkonnost zůstávaly utlumené.
Vědci to shrnuli takto: „Opakované spoléhání na externí systémy jako jsou jazykové modely nahrazuje náročné myšlenkové procesy nutné pro samostatné uvažování, což vede k horšímu výkonu, když tyto systémy odstraníme.“
Kognitivní dluh: Jak používání ChatGPT mění mozek?
Vědci použili nový termín kognitivní dluh. Funguje podobně jako finanční půjčka. Když si mozek opakovaně ulehčuje práci a spoléhá na technologii, ztrácí postupně schopnost samostatného a hlubokého myšlení. Tento dluh se neprojeví hned, ale později si vybere svou daň.
V závěrečném kole experimentu museli všichni studenti napsat esej bez jakékoli pomoci. Hodnotitelé je ohodnotili podle standardního dvanáctibodového skóre, které se běžně používá u testů podobných přijímacím zkouškám. Posuzovala se srozumitelnost textu, argumentace, struktura i jazyková úroveň.
Rozdíly byly výrazné:
- Studenti, kteří psali celou dobu bez AI, získali v průměru 8,7 bodu z dvanácti
- Skupina s Googlem dosáhla průměru 8,1 bodu
- Studenti, kteří používali ChatGPT, skončili nejníže s průměrem 6,9 bodu
Tyto výsledky ukazují, že mozek se po předchozím spoléhání na AI nedokázal rychle vrátit do plné kondice.
Schopnost tvořit, uvažovat a argumentovat zůstala oslabená.
Ztráta autorství a proč ChatGPT oslabuje vztah k vlastnímu textu
Dotazníky mezi studenty odhalily znepokojivý trend související s riziky používání AI ve vzdělávání. Ti, kteří psali s pomocí ChatGPT, měli mnohem slabší pocit, že text, který vytvořili, je skutečně jejich. Na škále od jedné do sedmi hodnotili pocit autorství v průměru jen 3,1 bodu. Studenti, kteří psali bez jakékoli technologie, uváděli průměr 5,8 bodu.
„Uživatelé jazykových modelů vykazovali nižší zapojení a vztah ke svým esejím a hůř si pamatovali, co napsali,“ shrnují autoři studie.
Přesto měli mnozí účastníci dojem, že s pomocí AI pracují rychleji a efektivněji. „Účastníci měli pocit, že s jazykovými modely pracují rychle a efektivně, ale jejich eseje měly nejnižší skóre a pamatovali si z nich nejméně,“ uvádí zpráva.
Texty napsané s ChatGPT byly gramaticky správné, bez chyb, stylisticky uhlazené. Problém ležel jinde. Byly nudnější a nápadně podobné. „Eseje napsané s pomocí jazykových modelů byly jednotvárnější, s omezenou jazykovou rozmanitostí a originalitou,“ konstatují vědci.
Výsledky ukazují, že jazyková kvalita textu není totéž co autorské zapojení. Umělá inteligence dokáže vylepšit formu, ale často za cenu osobitosti a vztahu autora k vlastnímu dílu.
Eseje psané s AI jsou jako přes kopírák. A mozek na autopilotu
Britská akademička Dalia Gebrial si při opravování esejí psaných s pomocí AI všimla podivného jevu. „Jako by mi zakrňoval mozek,“ říká v podcastu Novara Media. Texty působí uhlazeně, ale bez života. Chybí jim originalita, napětí, lidská dynamika. „ChatGPT vždy míří na nejmenší společný jmenovatel.“
Podle ní studentům chybí k výsledkům vztah. Eseje jsou sice formálně správné, ale autorství jako by se ztrácelo. Gebrial to komentuje naprosto přesně:
Text napsaný bez přemýšlení si těžko zapamatujete.
Její zkušenost potvrzuje i zjištění studie MIT, jaký vliv má ChatGPT na mozek a myšlení. Použití AI zvyšuje formální kvalitu, ale oslabuje zapojení a paměť. Vzniká dojem efektivity, který zakrývá ztrátu vnitřního kontaktu s vlastním textem.
Rychlost s AI versus smysl: Co ztrácíme, když tvoříme s ChatGPT
Programátor Bogdan Nedelcu tři roky psal kód s pomocí umělé inteligence. Den za dnem vygeneroval přes 150 000 řádků a cítil se neporazitelný. „Zpočátku to bylo skvělé. Měl jsem pocit, že letím skrz kód. Dokončoval jsem projekty desetkrát rychleji než dřív.“
Ale po čase se ten pocit začal drolit. Zjistil, že většina jeho práce je nepoužitelná. Kód byl plný opakování, neefektivních řešení a technických nedostatků. „Odhaduju, že 60 procent musím přepsat,“ přiznává. Kód psal rychleji než kdy dřív, jenže ztrácel kontrolu nad celým procesem programování.
Ještě horší ale bylo něco jiného. „Postupně jsem přestával přemýšlet. Jen jsem psal prompt a kopíroval výsledek. A pak další. Dělal jsem to, co mi přišlo pod ruku, bez hlubšího porozumění.“ Nedelcu popisuje, jak AI mění mozek, tedy jak se z aktivního tvůrce stal pasivní zadavatel požadavků do ChatGPT. Cítil, že jeho schopnosti ochabují. Až později si uvědomil, v jakém je průšvihu.
Na první pohled totiž všechno funguje. Práce jde od ruky, dokonce násobně rychleji. Jenže vedlejší účinky nejsou vidět hned. Slábne pozornost. Člověk přestává rozlišovat, co je důležité. A když si to konečně uvědomí, bývá už natolik vyčerpaný, že jen těžko navazuje na to, co dřív uměl.
AI není kalkulačka. A to je problém pro náš mozek
Přirovnání z článku The Conversation je trefné. Když do škol přišly kalkulačky, neusnadnilo to studentům život, naopak. Početní úlohy byly náročnější, studenti už sice nemuseli počítat ručně, ale museli víc přemýšlet. Kalkulačka byla pomůcka, ne náhrada. Pomohla, ale nedělala práci za ně.
S umělou inteligencí je to ale často naopak. Zadání zůstávají stejná, jen studenti dnes mají nástroj, který jim dovolí napsat esej bez skutečného zapojení mozku.
Studie MIT o vlivu ChatGPT na mozek ukazuje, co se v takovém režimu s mozkem děje. S každou další esejí psanou s pomocí ChatGPT klesá zapojení klíčových oblastí mozku. Studenti úkol mechanicky splní, ale hlava zůstane stranou. Vědomí se pomalu odpojuje.
Zatímco kalkulačka vedla ke složitějším úlohám, AI zatím často jen zjednodušuje ty staré. A to je rozdíl, na kterém záleží.
7 praktických kroků, jak si udržet zdravý mozek v době AI
Nejde o to, abychom AI nepoužívali. Jde o to, abychom nepřestali myslet.
Výzkum z MIT ukazuje, že způsob používání umělé inteligence rozhoduje o tom, co se děje v našem mozku a jak se pod vlivem AI mozek a paměť mění. Pokud přemýšlíme sami a AI přizveme ke spolupráci později v procesu tvorby, mozek zůstává aktivní a v některých oblastech dokonce pracuje intenzivněji. Pokud ale od začátku svěříme úkol stroji, mentální aktivita se zásadním způsobem oslabuje.
Mozek funguje jako sval. Když ho necvičíme, začne slábnout. A když ho zatěžujeme pravidelně, zůstává ve formě. Jak si udržet schopnost soustředění, tvoření a kritického myšlení v době, kdy nám stroje nabízejí hotová řešení?
Tady je sedm postupů, které se mi osvědčily. Používám je vědomě, abych si udržel mozek v kondici i v době AI.
1. Rituál prázdného papíru
Než začnete řešit jakýkoliv úkol, vezměte si čistý list papíru a pět minut si bez přerušení pište, co o tématu víte. Nepoužívejte telefon, neptejte se AI. Jen seďte a přemýšlejte. Aktivujete tím prefrontální kůru a donutíte mozek zapojit vlastní znalosti a intuici. Teprve až poté zapojte technologie.
2. Pravidlo 80 na 20
Zkuste většinu úkolů dělat sami, bez pomoci umělé inteligence. Ideální poměr je 80 procent práce vlastní hlavou a 20 procent s podporou AI. Tento model připomíná silový trénink. Pokud budete pořád používat stroj, vaše schopnosti začnou ochabovat. Ale pokud budete střídat patřičnou námahu a odlehčení, zachováte výkon i výdrž.
3. Hluboké čtení jako každodenní vitamin
Každý den si vyhraďte alespoň půl hodiny na čtení náročnějšího textu. Ideální jsou eseje, filozofické úvahy, klasická literatura nebo kvalitní publicistika. Čím složitější jazyk, struktura a myšlenky, tím více musí mozek pracovat. Příběhy obnovují naši schopnost vcítění i logické analýzy. Mozek je na ně evolučně nastavený.
4. Myšlení rukou
Vše, co je důležité, si zkuste nejprve načrtnout ručně. Ať už jde o osnovu, myšlenkovou mapu nebo plán realizace. Psaní rukou zapojuje jiné části mozku než psaní na klávesnici. Podporuje paměť, orientaci a propojení mezi jednotlivými poznatky a informacemi. Ručně vytvořená myšlenková mapa vám zůstane v hlavě mnohem déle než digitální poznámka.
5. Umím to říct i bez obrazovky?
Kdykoliv dokončíte práci, na které jste spolupracovali s AI, zkuste si bez obrazovky zopakovat, co jste vlastně vytvořili. Jaký je hlavní argument? Co byste řekli někomu, kdo to nečetl? Pokud to nedokážete shrnout vlastními slovy, znamená to, že jste spíš jen klikali než mysleli. A to je důležitý varovný signál.
6. Kognitivní sabatikl
Jednou týdně si naplánujte práci bez AI. Vyberte si den nebo aspoň dopoledne, kdy se nebudete ptát strojů, nebudete automatizovat, nebudete hledat zkratky. A ideálně žádné sociální sítě. Věnujte tento čas úkolům, které vyžadují plné soustředění, kreativitu a klid. Mozek si díky tomu obnoví své přirozené mentální dráhy, které by jinak mohly zakrnět.
7. Nepřestávejte se ptát
Když už umělou inteligenci používáte, nesmí se stát jediným zdrojem. Vracejte se k tomu, co vám nabízí, a přemýšlejte nad tím. Proč něco tvrdí? Kde může být chyba? Co by na to řekl někdo s jiným pohledem? Berte AI jako sparring partnera, ne jako autoritu. Kritické myšlení je dovednost, která se trénuje. Stejně jako paměť nebo logika.
Mozek musí zůstat kapitánem i v době umělé inteligence
To nejdůležitější se ukazuje znovu a znovu. Když přemýšlíme sami a AI využíváme až jako druhý krok, náš mozek pracuje lépe. Neztrácí schopnost hledat souvislosti, uvažovat ve vrstvách, pamatovat si. Naopak roste.
Není to jen otázka efektivity. Aktivní mysl je i prevencí. Pravidelné duševní cvičení posiluje mozkové spoje, zvyšuje odolnost a snižuje riziko úpadku v pozdějším věku. Mozek je totiž živý, tvárný a závislý na tom, jak ho používáme. Potřebuje námahu, výzvy, zvídavost i ticho. A právě to mu AI nikdy nenahradí.
Studie MIT, o které tu byla řeč, je volně dostupná online. A stojí za přečtení. Překvapivě se čte snadno a má i přehledné shrnutí pro každého, kdo se chce opravdu zamyslet.
Je ale dobré dodat, že studie má své limity. Pracuje s relativně malým vzorkem studentů a zaměřuje se na konkrétní typ úkolu. Výsledky bude nutné ověřit v širším měřítku a na různých populacích. Přesto už teď přesně pojmenovává to, co mnozí z nás podvědomě tušili: že práce s AI sice urychluje proces, ale současně může oslabit naši paměť, soustředění i vztah k vlastnímu myšlení.
Celá studie „Your Brain on ChatGPT: Accumulation of Cognitive Debt when Using an AI Assistant for Essay Writing Task“ od týmu pod vedením Nataliye Kosmyny (MIT Media Lab, 2025) je dostupná on-line.